V DOMOVINĚ II..jpg
V DOMOVINĚ I..jpg
Jan Hanuš:
Narodil se 2. května 1915 v Praze.
Absolvoval v Praze obchodní akademii a soukromě studoval skladbu u Otakara Jeremiáše a na pražské konzervatoři dirigování u Pavla Dědečka.
Pracoval v nakladatelství svého dědy Františka Augustina Urbánka.
Svou první skladbu napsal v roce 1936.
Ve svých kompozicích navázal
na českou hudební tradici Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.
Jeho tvorbu charakterizuje bohatá melodika s výrazně českým přízvukem a velkorysá architektonika.
S odporem proti německé okupaci mají jeho skladby
ze čtyřicátých let dramatický náboj a jeremiášovsky hutný zvuk (opera Plameny).
Podobný výraz mají díla z doby po roce 1960, kdy použil nové kompoziční techniky (opera Pochodeň Prométheova).
V sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval ve znamení syntézy tradičního s novými prvky.
Svůj celoživotní tvůrčí zájem o duchovní hudbu vyvrcholil v Rekviem (1991-1995).
Složil osm mší, kantáty a oratoria, velikonoční oratorium Ecce homo
a Triptych ke cti sv. Anežky české Matky chudých, pět oper, tři balety, sedm symfonií, koncerty pro sólové nástroje a instrumentální miniatury i písničky pro děti a školní sbory.
Byl členem výboru Přítomnosti, Společnosti Zdeňka Fibicha, J. B. Foerstra a Otakara Ostrčila.
Byl redaktorem Národního vydavatelství Orbis a do roku 1955 hlavním redaktorem hudebního odboru Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění odpovědný za sbírky Musicae Antiquae Bohemiacae.
Spoluzaložil hudební nakladatelství Panton, byl aktivním členem Svazu československých skladatelů.
Byl předsedou České společnosti pro hudební vědu, člen řídícího výboru ISME (Mezinárodní společnost pro hudební vědu) a předseda jeho české sekce, místopředseda České hudební společnosti a Unie českých pěveckých sborů, člen festivalového výboru Pražského jara.
Jako redaktor se podílel na vydání sebraných prací Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha a spolupracoval na kritickém vydání děl Leoše Janáčka.

Byl oceněn řadou státních uznání v době komunistického režimu, ale všechna tato vyznamenání v roce 1989 vrátil.
V roce 1999 Václav Havel věnoval Janu Hanušovi za vynikající umělecké výsledky
medaili Za zásluhy.
Obdržel Cenu Bedřicha Smetany (1999)

a v roce 2000 Hanuš převzal čestné občanství města Jirkova.
V roce 2004 se v rámci festivalu Jílovské zpívání stal čestným občanem města Jílové u Prahy, které je neodmyslitelně spjato s jeho životem.
Během procesu se Slánským statečně a veřejně obhajoval i před Státní bezpečností svého přítele Rudolfa Margolia.



 
ZKOUŠÍME KAŽDÉ PONDĚLÍ
VEČER OD 19. HOD.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one